Dovolená: nárok v hodinách, čerpání a převod do dalšího roku

Co říká zákon

Dovolenou upravují § 211 až 223 zákoníku práce. Základ je jedna věta: „Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.“ (§ 212 odst. 1)

Od 1. 1. 2021 se dovolená nepočítá ve dnech, ale v hodinách. Kolik hodin zaměstnanci patří, závisí na jeho týdenní pracovní době. Den dovolené pak spotřebuje tolik hodin, kolik trvala směna, kterou zaměstnanec vynechal.

Text odpovídá znění zákoníku práce platnému od 29. 8. 2026. Paragrafy o dovolené se ve znění od 1. 1. 2027 nemění.

Kolik hodin dovolené patří

Kdo odpracoval u zaměstnavatele celý kalendářní rok (52 týdnů v rozsahu své týdenní pracovní doby), má dovolenou v délce týdenní pracovní doby krát 4 (§ 213 odst. 1). Zkrácený úvazek počítá ze své kratší doby (§ 213 odst. 2).

Výsledek se za celý rok zaokrouhluje na celé hodiny nahoru (§ 216 odst. 5). Změní-li se v průběhu roku úvazek, počítá se dovolená za každé období zvlášť (§ 212 odst. 4). Odpracuje-li zaměstnanec podle rozvrhu víc než 52násobek týdenní doby, dovolená se o 1/52 za každý další týden prodlouží (§ 213 odst. 5).

Nástup a odchod během roku

Kdo nepracoval celý rok, ale aspoň 4 týdny, má poměrnou část: za každý odpracovaný týden jednu 52inu své týdenní pracovní doby krát 4 (§ 213 odst. 3 a 4). Kdo odpracoval méně než 4 týdny, právo na dovolenou za ten rok nevzniká.

• Číšnice nastoupí 1. června na 40 hodin týdně a do konce roku odpracuje 30 týdnů. Každý týden přidá 3,08 hodiny, dohromady 92,3, zaokrouhleno nahoru 93 hodin.
• Kuchař na 12hodinových směnách má při 40 hodinách týdně za rok 160 hodin. Jedna směna dovolené spotřebuje 12 hodin, celý nárok je tedy asi 13,3 směny, ne 20 „dní“.
• Pravidlo pro odhad: na každých 13 odpracovaných hodin vychází přibližně 1 hodina dovolené, protože 4 týdny jsou jedna třináctina roku o 52 týdnech.

Přejde-li zaměstnanec v témže roce k novému zaměstnavateli, může mu nový zaměstnavatel poskytnout i dovolenou, na kterou vznikl nárok u předchozího, pokud o to zaměstnanec požádá před skončením původního poměru a oba zaměstnavatelé se dohodnou na úhradě (§ 221). Skončení jednoho poměru a bezprostřední vznik nového u téhož zaměstnavatele se pro dovolenou počítá jako nepřetržitý vztah (§ 216 odst. 1).

Co se počítá jako odpracovaná doba

Pro nárok na dovolenou se za odpracovanou dobu považuje i čas, kdy zaměstnanec nepracoval kvůli překážkám v práci, a samotná dovolená, náhradní volno a placený svátek (§ 348 odst. 1). Pro několik důvodů platí omezení (§ 216 odst. 2):

• dočasná pracovní neschopnost (mimo pracovní úraz a nemoc z povolání),
• karanténa,
• část rodičovské dovolené,
• některé další důležité osobní překážky.

Tyto doby se započítají nejvýše do 20násobku týdenní pracovní doby, tedy 800 hodin při 40 hodinách týdně. A jen když zaměstnanec mimo ně za rok odpracoval aspoň 12násobek týdenní doby (480 hodin, § 216 odst. 3). Kdo tedy stráví v nemoci většinu roku, dostane dovolenou jen poměrně. Běžná nemoc dovolenou nekrátí.

Zaměstnavatel smí dovolenou krátit jen za neomluvenou absenci, a to o počet neomluveně zameškaných hodin (§ 223 odst. 1). Kdo pracoval celý rok, musí mu i po krácení zůstat aspoň 2 týdny (§ 223 odst. 3). Zda šlo o neomluvenou absenci, určuje zaměstnavatel po projednání s odbory (§ 348 odst. 3).

Kdo určuje termín a jak ho oznámit

• Dobu čerpání určuje zaměstnavatel a musí přihlížet k provozním důvodům i k oprávněným zájmům zaměstnance (§ 217 odst. 1).
• Termín oznámí písemně nejméně 14 dnů předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době.
• Dovolená v několika částech: aspoň jedna část musí mít 2 týdny vcelku, pokud se strany nedohodnou jinak.
• Zaměstnavatel může dovolenou určit i tomu, kdo ještě nemá nárok, pokud ho předpokládaně získá do konce roku (§ 217 odst. 2).
• Změnil-li zaměstnavatel určený termín nebo zaměstnance z dovolené odvolal, musí mu nahradit náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly (§ 217 odst. 3).
• Půl směny: se souhlasem zaměstnance lze výjimečně určit dovolenou kratší než směna, nejméně však její polovinu (§ 218 odst. 6).

Dovolenou nelze určit na dobu nemoci, mateřské, otcovské ani rodičovské dovolené, ani na dobu vojenského cvičení. Na dobu jiných překážek na straně zaměstnance ji lze určit jen na jeho žádost (§ 217 odst. 4). Onemocní-li zaměstnanec v dovolené a lékař mu vystaví neschopenku, dovolená se přeruší (§ 219 odst. 1).

Svátek, který připadne do dovolené na obvyklý pracovní den, se do dovolené nezapočítává (§ 219 odst. 2). Dovolená se tím neztrácí: zůstane v hodinách k dispozici. Výjimka: zaměstnanec, který by ve svátek podle § 91 odst. 4 musel odpracovat směnu, si na ten den dovolenou sám vyžádal. Ta se mu pak počítá.

Hromadné čerpání (celozávodní dovolená) může zaměstnavatel určit jen z provozních důvodů, v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců, nejvýše 2 týdny (§ 220). Firma bez odborů a rady zaměstnanců se musí domluvit s každým zvlášť.

Nevyčerpaná dovolená a převod do dalšího roku

Zaměstnavatel je povinen určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v roce, kdy nárok vznikl. Nemusí to stihnout jen kvůli překážkám u zaměstnance nebo z naléhavých provozních důvodů (§ 218 odst. 1).

• Převod na žádost: zaměstnanec může písemně požádat o převod části, která přesahuje 4 týdny.
• Termín: převedenou nebo nevyčerpanou dovolenou musí zaměstnavatel určit tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího roku (§ 218 odst. 3).
• Když termín nedá: nemá-li zaměstnavatel čerpání určeno do 30. 6. následujícího roku, určí ho zaměstnanec sám a písemně to oznámí 14 dnů předem (§ 218 odst. 4).
• Nemoc a mateřská: nešlo-li dovolenou vyčerpat ani do konce následujícího roku kvůli neschopence nebo mateřské či rodičovské dovolené, určí se po skončení překážky (§ 218 odst. 5).

Náhrada mzdy a proplacení

Za dobu čerpání dovolené patří náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 1). Průměrný výdělek se zjišťuje za předchozí kalendářní čtvrtletí, viz průměrný výdělek (§ 351 až 362).

Peníze místo dovolené patří jen při skončení pracovního poměru (§ 222 odst. 2 a 3). Během poměru se dovolená proplatit nedá, zákon to neumožňuje. Kdo dostal dovolenou nebo její náhradu, na kterou neměl právo, ji vrací (§ 222 odst. 4).

Dovolená na DPP a DPČ

Brigádníci na dohodě o provedení práce a dohodě o pracovní činnosti mají nárok na dovolenou od roku 2024. Protože nemají pevnou týdenní dobu, zákon stanoví, že pro dovolenou činí týden 20 hodin (§ 77 odst. 8).

Limity hodin, odvody a rozvrh u brigádníků shrnuje DPP a DPČ: limity hodin, odvody a rozvrh směn.

Dovolená v rozvrhu směn

Jak dovolenou skloubit s rozvrhem (jeho lhůty popisuje rozvrh směn podle zákoníku práce):

1. Dopředu domluvte hlavní blok dovolené, aby vznikla aspoň jedna část na 2 týdny vcelku, a dohodněte ho písemně.
2. Do rozvrhu zapište dovolenou jako nepřítomnost s hodinami, které odpovídají vynechaným směnám, ne s „dny“.
3. Sledujte zůstatek v hodinách po každé vyčerpané směně a na konci roku zbytek naplánujte, nebo si nechte podepsat žádost o převod.
4. Nemoc v dovolené řešte podle nemocenské: dovolená se přeruší, zbylé hodiny zůstávají.

V Taktovce zadáte nárok každého člověka v hodinách (u českých firem nabídne čtyřnásobek týdenního úvazku, ale nic nevyplní bez vašeho potvrzení) a zůstatek se odečítá podle schváleného rozvrhu. Krácení za neomluvenou absenci a povinné převody aplikace neprovádí, ty zůstávají na vás.

Zdroje

• Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., § 211 až 223
• § 77 odst. 8 a § 348
• Zákon č. 285/2020 Sb.: dovolená v hodinách od 1. 1. 2021

Časté otázky

Kolik dovolené má zaměstnanec za rok?

Nejméně 4 týdny (§ 212 odst. 1 zákoníku práce), u zaměstnavatelů z § 109 odst. 3, například státu a obcí, 5 týdnů. Od roku 2021 se dovolená počítá v hodinách: týdenní pracovní doba krát počet týdnů. Při 40 hodinách týdně je to 160 hodin.

Jak se počítá dovolená, když zaměstnanec nastoupil během roku?

Odpracuje-li u zaměstnavatele v kalendářním roce aspoň 4 týdny, dostane poměrnou část: za každý odpracovaný týden 1/52 ročního nároku (§ 213 odst. 3 a 4). Prakticky vychází asi 1 hodina dovolené na 13 odpracovaných hodin.

Může zaměstnavatel dovolenou nařídit?

Ano. Dobu čerpání určuje zaměstnavatel, ale musí přihlížet k provozním důvodům i k oprávněným zájmům zaměstnance a oznámit ji písemně nejméně 14 dnů předem, pokud se s ním nedohodne na kratší době (§ 217 odst. 1). Na dobu nemoci ji určit nesmí (§ 217 odst. 4).

Krátí nemoc dovolenou?

Obvykle ne. Nemoc se do výše 20násobku týdenní pracovní doby (800 hodin při 40 hodinách týdně) počítá jako odpracovaná doba (§ 216 odst. 2). Dovolená se krátí jen za neomluvenou absenci (§ 223 odst. 1).

Propadne nevyčerpaná dovolená?

Nepropadá. Zaměstnavatel ji musí určit tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v roce vzniku nároku, jinak nejpozději do konce následujícího roku (§ 218 odst. 1 a 3). Nestihne-li se ani to kvůli nemoci nebo mateřské či rodičovské dovolené, určí se po skončení překážky (§ 218 odst. 5).

Vyplatí se dovolená v penězích?

Jen při skončení pracovního poměru (§ 222 odst. 2). Během pracovního poměru ji zaměstnavatel proplatit nesmí, dovolená se musí čerpat. Za dobu čerpání i za nevyčerpanou dovolenou při odchodu patří náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Mají nárok na dovolenou brigádníci na DPP a DPČ?

Ano. Pro účely dovolené se jejich týden počítá jako 20 hodin (§ 77 odst. 8), za celý rok tedy 80 hodin, u kratších dohod poměrně.