Co říká zákon
Neschopenku upravují dva zákony. Prvních 14 dnů řeší § 192 zákoníku práce (náhrada mzdy od zaměstnavatele), od dalšího dne zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (nemocenské od ČSSZ).
Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa, patří v prvních 14 kalendářních dnech náhrada mzdy, pokud v den vzniku neschopnosti splňuje podmínky nároku na nemocenské (§ 192 odst. 1). Zaměstnavatel je povinen jeho nepřítomnost omluvit (§ 191).
Text odpovídá znění zákoníku práce od 29. 8. 2026 a zákona o nemocenském pojištění od 1. 7. 2026. Zákoník práce se od 1. 1. 2027 v těchto paragrafech nemění.
Prvních 14 dnů platí zaměstnavatel
| Dny neschopenky | Kolik a kdo platí |
|---|---|
| 1. až 14. den | 60 % upraveného průměrného výdělku, platí zaměstnavatel (náhrada mzdy) |
| 15. až 30. den | 60 % upraveného denního vyměřovacího základu, platí ČSSZ (nemocenské) |
| 31. až 60. den | 66 %, platí ČSSZ |
| od 61. dne, nejdéle 380 dnů | 72 %, platí ČSSZ |
Kalendářní dny se počítají všechny, ale náhradu mzdy zaměstnavatel platí jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny podle rozvrhu, a za svátky, za které by mzdu dostal (§ 192 odst. 1). O víkendu bez směny se neplatí nic a do čtrnácti dnů se den stejně započítá.
- Bez karenční doby. Náhrada patří od prvního pracovního dne neschopenky.
- Vznikla-li neschopenka v den, kdy zaměstnanec směnu už odpracoval, počítá se čtrnáctidenní období až od následujícího dne (§ 192 odst. 1).
- Je-li zaměstnanec v den vzniku neschopnosti v práci jen část směny, patří mu za ten den poměrná část náhrady (§ 192 odst. 2).
- Náhrada se vyplácí v nejbližším pravidelném výplatním termínu po předložení dokladů. Zaměstnavatel určí, do kdy je má zaměstnanec předložit (§ 193).
Jak se počítá náhrada mzdy
Vychází se z průměrného hodinového výdělku. Ten se nejdřív upraví stejně jako podklad pro nemocenské: částka do první redukční hranice se počítá z 90 %, část mezi první a druhou hranicí z 60 %, část mezi druhou a třetí ze 30 % a co je nad třetí hranicí, se nezapočítá. Z výsledku se vyplácí 60 % (§ 192 odst. 2).
Pro hodinovou náhradu se denní redukční hranice pro rok 2026 (1 633, 2 449 a 4 897 Kč podle sdělení MPSV č. 397/2025 Sb.) násobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlují nahoru na haléře. Vyjdou hranice 285,78, 428,58 a 856,98 Kč za hodinu. Na rok 2027 sdělení ministerstva do 29. 9. 2026 vyhlášeno nebylo.
| Průměrný výdělek | Úprava | Náhrada za hodinu | Za 8hodinovou směnu |
|---|---|---|---|
| 200 Kč/h | celá částka je pod první hranicí, počítá se 90 % | asi 108,00 Kč | asi 864 Kč |
| 350 Kč/h | 90 % do 285,78 Kč a 60 % z zbytku | asi 177,44 Kč | asi 1 420 Kč |
Výsledek mzdového programu se může o haléře lišit podle toho, kdy se zaokrouhluje. Jak se zjistí průměrný hodinový výdělek, vysvětluje průměrný výdělek (§ 351 až 362): základem jsou mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí, zpravidla včetně příplatků.
Snížení o polovinu: po neschopnosti zaviněné rvačkou, opilostí, zneužitím omamných látek nebo úmyslným trestným činem či přestupkem je náhrada o 50 % nižší (§ 192 odst. 4, § 31 zákona č. 187/2006 Sb.).
Od 15. dne nemocenské z ČSSZ
Trvá-li neschopenka déle než 14 dnů, vyplácí od 15. dne nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení (§ 23 a 26 zákona č. 187/2006 Sb.). Zaměstnavatel se o výplatu nestará, jen podává ČSSZ údaje o výdělku zaměstnance.
Denní vyměřovací základ se stejným způsobem redukuje podle hranic 1 633, 2 449 a 4 897 Kč za den (rok 2026, sdělení č. 397/2025 Sb.). Základ 800 Kč je pod první hranicí, upraví se na 720 Kč a nemocenské pak činí asi 432 Kč za kalendářní den do 30. dne, asi 475 Kč od 31. do 60. dne a asi 518 Kč od 61. dne (§ 21 a 29 zákona č. 187/2006 Sb.).
Nemocenské se vyplácí za kalendářní dny, tedy i za víkend, nejdéle 380 dnů od vzniku neschopnosti (§ 26 odst. 1). Předchozí neschopenky z posledních 380 dnů se do této doby započítávají, ledaže po poslední z nich následovalo aspoň 190 dnů pojištěné činnosti (§ 26 odst. 2).
Brigádníci na DPP a DPČ
Náhrada mzdy i nemocenské patří jen tomu, kdo je účasten nemocenského pojištění. U brigádníků to nemusí platit:
- DPP: účast na pojištění vzniká v měsících, kdy zaměstnavatel zúčtuje odměnu aspoň 12 000 Kč (rok 2026; § 7a zákona č. 187/2006 Sb.). Za nižší odměnu žádná nemocenská není.
- DPČ: příjem aspoň 4 500 Kč za měsíc (§ 6 odst. 1 a 2). Pak má brigádník nárok stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru.
- Náhrada patří za dny, kdy měl brigádník podle rozvrhu (vyhotoveného nejpozději 3 dny předem, § 74 odst. 2) pracovat.
Limity hodin, odvody a rozvrh brigádníků vysvětluje DPP a DPČ: limity hodin, odvody a rozvrh směn.
Kontrola nemocného
Zaměstnavatel smí v prvních 14 dnech kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce: zda je v místě pobytu a v povolených hodinách vycházek (§ 192 odst. 6). Zaměstnanec musí kontrolu umožnit.
- O zjištěném porušení vyhotovte písemný záznam a stejnopis doručte zaměstnanci, ČSSZ a ošetřujícímu lékaři.
- Podle závažnosti můžete náhradu mzdy snížit, nebo ji neposkytnout. Nesmíte to udělat, pokud jste za totéž porušení dali zaměstnanci výpověď (§ 192 odst. 5 a § 52 písm. h).
- Od 15. dne režim kontroluje ČSSZ, ne zaměstnavatel.
Nemocný v rozvrhu směn
Náhrada mzdy se odvozuje z rozvrhu: patří za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny (§ 192 odst. 1). Proto:
- Směnu nemocného z rozvrhu nemažte, označte ji jako nepřítomnost. Bez ní nevíte, za které dny náhrada patří.
- Na uvolněnou směnu najděte zástup a pohlídejte u něj odpočinek mezi směnami a týdenní limity (viz odpočinek mezi směnami).
- Vzniklo-li onemocnění v dovolené, dovolená se přeruší a zbylé hodiny zůstanou (viz dovolená).
- Dítě nebo příbuzný nemocný: to je ošetřovné od ČSSZ, ne vaše náhrada, jen omluvená nepřítomnost.
Taktovka drží nepřítomnost v rozvrhu a nabídne zástup s kontrolou odpočinku a limitů. Výši náhrady mzdy ani nemocenského nepočítá, to zůstává ve mzdovém programu nebo u účetní.
Zdroje
Časté otázky
Kolik dnů platí nemocného zaměstnance zaměstnavatel?
Prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Náhrada mzdy patří za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které by mu jinak patřila mzda (§ 192 odst. 1 zákoníku práce).
Kolik procent mzdy je náhrada při nemoci?
60 % průměrného výdělku, který se předtím upraví podle redukčních hranic. Vyšší náhradu lze dohodnout nebo stanovit vnitřním předpisem, nejvýše ve výši průměrného výdělku (§ 192 odst. 2 a 3).
Existuje karenční doba?
Ne. Zákoník práce ani zákon o nemocenském pojištění žádnou karenční dobu neobsahují. Náhrada mzdy patří od prvního dne neschopenky, který je pro zaměstnance pracovním dnem.
Kdy začíná platit nemocenské z ČSSZ?
Od 15. kalendářního dne neschopenky, pokud trvá déle než 14 dnů (§ 23 a 26 zákona č. 187/2006 Sb.). Vyplácí se nejdéle 380 kalendářních dnů.
Má nárok na náhradu mzdy brigádník na DPP?
Jen když je v měsíci, kdy neschopenka vznikla, účasten nemocenského pojištění. U DPP to znamená odměnu aspoň 12 000 Kč za měsíc u jednoho zaměstnavatele (rok 2026, § 7a zákona č. 187/2006 Sb.). U DPČ jde o příjem aspoň 4 500 Kč (§ 6). Nepojištěný brigádník náhradu ani nemocenské nedostane.
Může zaměstnavatel kontrolovat, zda nemocný dodržuje režim?
Ano, v prvních 14 dnech: zda se zdržuje v místě pobytu a dodržuje povolené vycházky. Zjistí-li porušení, musí vyhotovit písemný záznam a jeho stejnopis doručit zaměstnanci, ČSSZ a ošetřujícímu lékaři. Podle závažnosti může náhradu snížit nebo neposkytnout (§ 192 odst. 5 a 6).
Kdo platí, když zaměstnanec ošetřuje nemocné dítě?
Zaměstnavatel neplatí nic. Ošetřovné vyplácí ČSSZ od prvního dne, nejdéle 9 kalendářních dnů (16 u osamělého rodiče). Zaměstnavatel musí nepřítomnost omluvit (§ 191 zákoníku práce; § 39 a 40 zákona č. 187/2006 Sb.).